Jak to taky mohlo být 31.

9. října 2008 v 22:08 | Hadaku |  Vymyšlené knihy
Ve Velké síni už bylo po snídani uklizeno a ozývalo se pouze tiché šeptání.Dudley a Vernon, stále ještě jako ve snu, se udiveně rozhlíželi.

V okamžiku, kdy se obrovské přesýpací hodiny u vstupních dveří přetočily a začaly odsýpat devátou hodinu toho dne, vešla profesorka McGonagallová a ostatní, kteří s ní byli v kabinetu. Harry, Hermiona, Ron a Giny se posadili ke studentům a ostatní k učitelskému stolu. Petůnie zůstala chvíli stát, jakoby přemýšlela kam vlastně patří, ale potom zamířila ke svému muži a synovi.


"Vážení přátelé" promluvila profesorka od řečnického stolku.


"Vážení přátelé, vím, že máte mnoho otázek. Slibuji, že v průběhu dnešního dne se pokusím vám na ně odpovědět. Potřebujeme od vás pomoc a to znamená, že vám musíme říct o co tu vlastně jde. Shodli jsme se, že bez dostatečných informací vás nemůžeme vystavovat žádnému riziku. A vy se pak můžete sami rozhodnout, jestli do toho půjdete s námi, nebo odjedete domů a budete si užívat zbytek prázdnin."


Mezi studenty to zašumělo a na jejich tvářích byla vidět zvědavost. Konečně se tedy snad dozví víc, než jen to, že je potřeba zbavit se Voldemorta. Profesorka se zhluboka nadechla, nasadila odhodlaný výraz a pokračovala:


"Nejprve je potřeba vám ve stručnosti vysvětlit co je to viteál. Může to být jakákoliv věc, zvíře či člověk. Kouzelník, který se rozhodne rozpoltit svou duši, si kus této duše uschová do viteálu. Je to černá magie, proto tyto informace zřejmě neznáte, na této škole je nikdy nikdo nevyučoval. Voldemort právě tohle udělal. Do této doby se ví pouze o případech, kdy duše byla rozpolcena na dvě části. Voldemort i toto dotáhl k dokonalosti. Podle všech indicií, které nám tu zanechal profesor Brumbál, se domníváme, že Voldemort má viteálů sedm!"


Jakoby všichni oněměli úžasem. Jen se s neskrývaným zděšením rozhlíželi jeden po druhém a nebyli schopni slova. Profesorka pokračovala:


"Vzhledem k tomu, že jsme se tu sešli v tomto netradičním čase, máme možnost nerušeně pracovat a snad dotáhnout tuto náročnou práci do konce ještě před začátkem nového školního roku. A teď tedy nastává chvíle, abych vás všechny požádala o pomoc. Profesor Brumbál se Voldemortovými viteály zabýval velmi dlouho a podle svitku, který nám zanechal už víme, že tři ze sedmi viteálů jsou již zničeny. Jde o prsten Salazara Zmijozela, medailonek, který prozatím nevíme komu patřil a včera byl zabit Voldemortův had. Zbývají nám tedy tři další viteály, které musíme najít. Podle profesora Brumbála by mohlo jít o předměty, které patřily zdejším ředitelkám Roveně z Havraspáru a Helze z Mrzimoru. Ve svitku se píše, že Rovena vlastnila pár opravdu cenných šperků. Bylo by dobré, kdyby se přítomní havraspárští mohli podívat po soupravě diadému, náhrdelníku, náramku, prstenu a náušnic. Souprava je vyrobena kombinací bílého, žlutého a červeného zlata, vykládaná pravými českými granáty a diamanty. Největší diamant by měl být zasazen v náhrdelníku. Celá souprava by podle profesora měla být ve společenské místnosti Havraspáru, kde stojí Rovenina socha. Tato socha by měla v ruce držet pohár. Ten je naprosto obyčejný, alespoň podle profesora na něm na první pohled není nic zajímavého, protože je vyroben ze dřeva, ale na pohled druhý už tak obyčejný není. Je to totiž pohár, který vyrobil prapraprapraděd Roveny pro svou ženu a dědil se z generace na generaci a vzhledem k tomu, že na poháru je havraspárský erb,
profesor předpokládal, že se ho bude Voldemort chtít zmocnit.


Mrzimorští by se pak mohli porozhlédnout po opasku, který Helga rovněž zdědila po svých předcích a dále se také nemůžeme dopátrat kávové soupravy, ale u té se obávám, že byla kdysi zničena při nějaké šarvátce.


Toto jsou tedy úkoly pro dnešní den.Jak jsem již řekla, sami si rozhodněte, jestli pomůžete. Kdo z vás by se chtěl vrátit domů, okamžitě mu to umožníme."


Profesorka se rozhlédla po ztichlé místnosti. Ve tvářích všech studentů se zračila odhodlanost.


" Paní profesorko, myslím, že můžu mluvit za všechny, kteří tu sedí, že jdeme do toho." promluvil jako první Nevill. Všichni začali souhlasně vykřikovat a jásat. Bylo jasné, že domů na prázdniny neodjede nikdo.


Profesorka McGonagallová si mávnutím ruky zjednala ticho. S úsměvem na tváři prohlásila:


"Popravdě jsem ani nic jiného neočekávala. Jsem moc ráda a jsem na vás pyšná."


Najednou se ozval Dean: "Paní profesorko, vy jste ale mluvila o sedmi viteálech , tři jsou zničené, tři teď půjdeme hledat. A co ten sedmý?"


McGonagallová se zpříma podívala Harrymu do očí. Vyměnili si pohledy a profesorka hlesla: " O sedmém viteálu zatím nic nevíme. Vše jsou jen dohady profesora Brumbála, ale kromě jeho poznatků nemáme vůbec nic. Nemáme ale jediný důvod pochybovat o jeho slovech a tak budeme pokračovat v tom, co započal. Vyřešíme tedy nejprve prvních šest viteálů a potom se vrhneme na ten sedmý, ano?" usmála se na Harryho. "A teď bych vás požádala, abychom se už pustili do práce."


Studenti a všichni ostatní se začali za hlasitého hovoru rozcházet.


"Minervo, prosím můžete na chvilku?" ozvala se Petúnie.


" Á Petúnie, copak potřebujete?"


" Přeci tady nebudeme jen tak posedávat, co kdybyste mi ukázala kde tu máte kuchyň a já bych mohla zatím něco připravit. Je tu spousta dětí a je potřeba je nakrmit. Vernon a Dudley by mi pomohli." nabízela se.


" Petúnie to je od vás velmi milé, ale na vaření tu máme spoustu domácích skřítků a nemyslím, že by je potěšilo, kdyby se jim někdo toulal po kuchyni. Mám pro vás něco jiného. Co kdybyste se tady porozhlédla. Podívejte se kde a jak žije váš synovec a jak vlastně žila vaše sestra. Když budete pozorná, jistě zde najdete mnoho stop, které tu po sobě zanechala ona i její manžel. A možná, že by bylo dobré kdyby…" začala se kolem sebe rozhlížet a někoho hledala.



Když našla, rozzářila se: " Slečno Grangerová můžete prosím na minutku?"


Hermiona se odloučila od Harryho a ostatních a došla k Petůnii a profesorce.


" Slečno Grangerová, co kdybyste se svými znalostmi dělala tady paní Petůnii průvodce po Bradavicích? Myslím, že jste schopná jí povědět víc, než kdejaká kniha."


Hermiona se zapýřila a maličko zčervenala: "Ale jistě velmi ráda, tak pojďme…"
popadla Harryho tetu za ruku a táhla jí ven ze síně.


" A co já? Co já tu jako mám dělat?" ozval se najednou Dudley. Harry se otočil za jeho hlasem, chvíli na něj zíral a pak mu s povzdechem nabídl: " Pojď s námi. Při hledání ti tady můžu všechno ukázat. Tedy jestli o to stojíš?" Dudley ani chvilku nezaváhal a až příliš chvatně souhlasil. Neohrabaně vzal Harryho za ramena a táhl ho pryč, což velmi rozesmálo Rona.


" No a co s vámi pane Vernone?" zeptala se profesorka McGonagallová spíše sama sebe, protože Harryho strýc seděl s úsměvem na rtech a bylo zcela evidentní, že vůbec nechápe kde je a co se děje.


" Hagride, pojďte sem!" zavolala na pořízka, který se právě chystal odejít. "Hagride, co kdybyste vzal pana Vernona a ukázal mu školní pozemky. Pan Vernon se zabývá sekačkami a jinou zahradní technikou, možná by se mu taková vycházka líbila."


Hagrid na ní jen nevěřícně zíral. To snad nemůže myslet vážně. Už už chtěl protestovat nahlas, ale když viděl výraz profesorčiny tváře, raději to ani nezkusil. A tak si jen pro sebe pod vousy bručel: " Tak jo no, všici dou hledat důležitý věci, jen starej dobrák Hagrid se muší vláčet s mudlou. A zrovínka s timhle moulou. Tak poď, já ti ukážu takovej les, jakej si jakživa neviděl." Na tváři se mu vyloupl úsměv a v očích mu jiskřilo, když si Vernona odváděl.





Velká síň se vyprázdnila, jen profesorka McGonagallová zůstala sedět sama u učitelského stolu.


" Brumbále, drž nám palce, ať to všechno dobře dopadne. Namočili jsme do toho spoustu dětí a couvnout už nemůžeme…." pomyslela si.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evi | 10. října 2008 v 10:09 | Reagovat

Tedy, jestli Hagrid zatáhne Vernona do lesa, tak to bude docela legrace:-))

2 Filip | 10. října 2008 v 20:17 | Reagovat

jojo fakt prdel

3 Evča | E-mail | Web | 11. října 2008 v 11:46 | Reagovat

Vernon v lese? no potěš, koště :D jsem zvědavá, jak to bude dál :o)

4 Jiří | E-mail | 15. října 2008 v 16:37 | Reagovat

Moc dobré a navnazující. V lese ještě bude zábava.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama