Jak to taky mohlo být 32.

16. října 2008 v 0:35 | Hadaku |  Vymyšlené knihy
Hermiono, kde začneme?" obrátila se Petúnie na Hermionu, sotva prošly dveřmi hlavní síně. ,,No já si myslím, že ti nejdřív ukážu Nebelvírskou věž." Cestou probírali vše co se událo. Petúnie byla prohlídkou školy nadšená i když ve výrazu její tváře bylo znát, že jí něco trápí.


,,Petúnie děje se něco?" zeptala se Hermiona, když scházely z věže a mířily zpět za profesorkou. ,,Ne nic, jen mi došlo, oč jsem se kdysi připravila." odpověděla trochu smutně Petúnie. Najednou se zarazila. ,,Proboha, co je to za podivné tvory?" zeptala se a rukou ukazovala do okna, které právě míjely. ,,Já nic nevidím Petúnie, ale vzhledem k tomu, kam ukazuješ, tak to mohou být jedině testrálové."

,,Testrálové? Co jsou prosím tě zač a proč je nevidíš?" udiveně se k Hermioně otočila.

,,No já je vidět zatím nemůžu, protože tyhle tvory může vidět jen ten, kdo viděl někoho zemřít. Ale jsou velice inteligentní a mají výborný orientační smysl a paměť."

Petúnie sklonila hlavu a Hermiona si všimla, že jí po tváři stéká slza.

,,A co ten les?" zeptala se po chvilce.

,,To je Zapovězený les a žije tam spousta kouzelných tvorů a taky Dráp." ,,Dráp?"

,,Ano to je nevlastní bratr Hagrida."
odpověděla Herniona. Najednou vytřeštila oči, bafla Petúnii za ruku a rozběhla se s ní jak nejrychleji to šlo. Petúnie jí jen tak tak stíhala.

,,Hermiono co se děje?" vyrážela ze sebe zadýchaně. Ale to už byli u kabinetu a Hermiona bez klepání rozrazila dveře.

,,Paní profesorko, Hagrid je venku s Vernonem a vede ho do Zapovězeného lesa!"

McGonagallová neřekla ani slovo, ale v mžiku se jim propletla mezi nohama a
proměněná v kočku jim zmizela z dohledu.

,,Hermiono?" Petúnie evidentně čekala nějaké vysvětlení.

Hermiona se na ní zadýchaně dívala, ,,nedala by sis třeba trochu čaje, Petúnie? A já se ti to pokusím vysvětlit." ještě ani nedopověděla a už tu stála Winky a jak Hermiona s údivem zjistila, byla čisťoučká a celá usměvavá.

,,Slečno, posílá mě Dobby, myslel si, že by vám přišlo vhod malé občerstvení." A už pokládala na stolek tác s čajem a dýňovými paštičkami.

,,Winky, tobě to nějak sluší", pochválila ji Hermiona. Pak si uvědomila, že si skřítka zvědavě prohlíží Petúnii.

,,Aha vy se vlastně neznáte, že? Tak dovol, abych ti představila Harryho tetu, Petúnii." Představila tetu.

Winky udělala směrem k Petúnii pukrle, pak se obrátila k Hermioně ,,děkuji za pochvalu, slečno." prohlásila a byla fuč.

,,Ani jsem se jí nestačila zeptat co ji tak proměnilo" prohodila si jen tak pro sebe Hermiona.

,,Vysvětlíš mi prosím konečně, co měl znamenat ten úprk a následné zmizení Minervy, Hermiono" zeptala se celkem nevrle Petúnie.

,,Promiň" zarazila se Hermiona, ,,samozřejmě ti to vysvětlím. V lese žije spousta kouzelných tvorů, a někteří jsou hodní a někteří ne, a pokud si ještě dobře pamatuji tak Hagrid dostal od kentaurů distanc."

Petůnie se nestačila divit. ,,To chceš říct, že tam nesmí?"

Hermiona nešťastně kývla. ,,Ano nesmí nebo spíš ho nesmí najít , protože pomohl jednomu z kentaurů, když ho ti ostatní napadli. Ale víc ti bohužel říct nemůžu, protože víc nevím."

,,A to mi chceš říct, že tam vede Vernona? Proboha co když se jim něco stane?!" Petúnie byla evidentně vyděšená.

Hermiona se jí snažila uklidnit, profesorka jistě vše zařídí. Najednou se otevřely dveře a v nich stála McGonagallová ,,Bohužel jsem je nenašla, ale věřím že budou v pořádku."

,,Ale co ti kentauři?" zeptala se Petúnie. ,,Nemyslete na to" profesorka se na ni usmála, ,,víte co? Mohla byste se teď společně s Hermionou přidat k ostatním a pomoci jim při pátrání."



Mezitím, se Ron dobře bavil na úkor Harryho, který evidentně trpěl přítomností svého bratránka.

,,Rone, nech toho" krotila svého bratra Giny, která byla s nimi.

,,Hele Harry a dostanu taky hůlku" zeptal se najednou Dudley.

,,Jo tak ty bys chtěl hůlku?" vyštěkl naštvaně Harry.

,,Tak to si teda nech zajít chuť, stejně by ti k ničemu nebyla."

Giny se rozčileně dívala z jednoho na druhého: ,,hele, koukejte se přestat hádat a pojďte konečně něco dělat."

Harry se na ni podíval, stále se tvářil rozčileně ,,no jo no máš pravdu, máme důležitější věci na práci, tak jdeme."

Giny se zatvářila spokojeně, snad dají konečně pokoj s těmi malichernými hádkami, ale přesto chytila Harryho za ruku a nechala Rona s Dudleyem, aby je předešli.

,,Harry napadlo mě, že by Dudley mohl mít taky kouzelnické schopnosti," opatrně mu pošeptala.

Harry vypadal, že každou chvíli vybuchne. ,,Prosím tě nerozčiluj se a začni přemýšlet. Vždyť by to bylo logické?" snažila se ho krotit. Bylo vidět, že ho tím přece jen zaujala.

,,Asi máš pravdu, Giny. Měli bychom to zjistit, ale teď na to není ta správná chvíle. A abych pravdu řekl, mám docela obavy z toho, aby se, pokud se u něj ty schopnosti projeví, nezačal chovat jak veš v kožiše a nepřidal se na tu špatnou stranu."

Najednou se zarazil, došli totiž ke koupelně ve druhém patře, právě k té, kde je skrytý vchod do Tajemné komnaty.

,,Rone, zastavte se." houkl.

Ron a Dudley se otočili. ,,Co se děje Harry?" zeptal se Ron.

"Podívej" ukázal Harry na dveře.

,,Co máme jako vidět?" chtěl hned vědět Dudley. ,,Sklapni!" okřikla ho Giny.

,, Neznáš to tady a nevíš, co se kde skrývá, takže ti teď něco poradím, zavři pusu a dělej, co se ti řekne, jinak se dostaneš do problémů ani nebudeš vědět jak!" Harry na ni vytřeštil oči. Byla nádherná, když se rozčilovala. Uvědomoval si to čím dál tím víc a bylo mu jasné, že mají opravdu ohromné štěstí, že není na straně Smrtijedů.

Najednou ho ze zamyšlení vytrhl hlas Hermiony. ,Tak tady jste?Všude vás hledáme"
řekla a v tom okamžiku jí, stejně jako Harrymu, došlo kde je našla. ,,Co máš v plánu?" zeptala se.

Harry se zamyšleně podíval na ní a pak na svou tetu. ,, Napřed bych měl tady tetě vysvětlit, co je za těmi dveřmi."

Hermiona se usmála: ,,šetři dechem, Harry. Stačí jen říct, že stojíme před vchodem do Tajemné komnaty. Petúnie už ten příběh zná."

Ron se najednou začal culit.

,,Co se tváříš?" houkla na něj Hermiona.

,,Jen mě právě něco napadlo…"

,,To by mě teda zajímalo, co to je za blbost" prohodila Giny.

,,Proč blbost?" ohradil se Ron ,,jen se nehodí, abych to říkal nahlas, to je všechno." dodal.

,,No vždyť říkám, blbost!" uzavřela jeho sestra.

Harry se zadíval do očí Ronovi, potom na Dudleyho, neznatelně pokýval hlavou a začal se také usmívat.

,,A ty se culíš proč?" houkla na něj Giny.
Harry a Ron se jen culili. Najednou došlo i Hermioně, co ti dva mají za lubem.Dudley a Tajemná komnata!

,,Teda vy dva jste nenapravitelní. Harry vždyť je…" nedokončila, protože ji Harry zarazil mávnutím ruky. ,,Já vím Hermiono, ale ta představa mi hned spravila náladu. Tak co říkáte nepůjdeme to tam prozkoumat? Co když je tam nějaká skrýš, ve které by si ten parchant nechal nějaký viteál."

,,Ale co uděláme s Dudleyem?" zeptala se Petůnie. ,,Vždyť on se nemá jak bránit, a kdyby tam na nás něco zaútočilo?"

,,Klid teto" obrátil se k ní Harry "to co tam žilo, jsem kdysi zabil a budeme Dudleye držet hezky uprostřed." Pak se obrátil k bratránkovi ,,doufám, že si rozuměl, půjdeš hezky mezi námi a nebudeš si hrát na hrdinu. Nebo na tebe pustím tady Giny a to si piš, že by se ti to nelíbilo!"

Dudley se na něj zaraženě podíval, pak se otočil k matce. ,,Máti ty to takhle necháš?"

Petúnie se na syna zadívala: ,,prostě budeš dělat co se ti řekne!" dál to nerozebírala, jen si ještě sáhla do kapsy u pláště a k Dudleyovu překvapení, z ní vytáhla hůlku.

,,Jen ještě jedna připomínka" obrátila se najednou k Hermioně " neměli bychom to dát vědět profesorce?"

,, Máš pravdu Petúnie, ale jak jí to dáme vědět?"

Jako odpověď se ozvalo tiché "puf" a u nohou jí stál Dobby.

,,Potřebujete něco slečno?" zeptal se z hlubokou úklonou.

,,Ano, Dobby, mohl bys prosím říct profesorce, že jsme šli prozkoumat Tajemnou komnatu?" požádala skřítka Hermiona.

,,Nemyslím slečno, že je to dobrý nápad" odpověděl Dobby a byl fuč

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Filip | 16. října 2008 v 12:54 | Reagovat

super ale zas to utnula v zajmavej okamzik to bude chtit neco na nervi:D

2 evi | 16. října 2008 v 14:09 | Reagovat

páni, to je skvělé - najednou se s novými kapitolkami roztrhl pytel! A ještě takové dobré čtení! :-)

3 Evča | E-mail | Web | 17. října 2008 v 0:14 | Reagovat

krásná kapitolka :o) těším se na další a zároveň děsně stydím

4 Filip | 18. října 2008 v 21:08 | Reagovat

nedivim se

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama